Mateřské mléko obsahuje krom živin nutných pro růst a vývoj dítěte také mnoho druhů buněk, a to včetně bakterií, které vytvářejí společenstvo, tj. mikrobiotu. Její složení může pozitivně či negativně ovlivnit vývoj dítěte. V této studii autoři zjišťovali, zda existuje spojení mezi složením mikrobioty mateřského mléka a alergiemi na potraviny u kojených dětí. Sledovali 135 matek a dětí. Celkem 69 dětí bylo plně kojeno do 6 měsíců. U 11 z těchto 69 dětí se během kojeneckého věku vyvinula alergie. Autoři analyzovali vzorky mateřského mléka a stolice dětí, aby zjistili, jaké bakterie se v nich nacházejí.
Ve vzorcích mléka dětí, které netrpěly alergií, byl vyšší počet bakterií Bifidobacterium, Akkermansia, Clostridium IV, Clostridium XIVa, Veilonella, Fusobacterium, Lachnospiraceae incertae atd. V mateřském mléce dětí, které měly alergii, byl vyšší počet jiných bakterií (Proteobacteria, Acinobacter a Pseudomonas). Vzorky stolice dětí co do bakteriálního zastoupení odpovídaly mateřskému mléku. Zdá se tedy, že by se ovlivněním mikrobioty v mateřském mléce mohlo omezit riziko vzniku alergií u dětí, popř. by se mohlo ovlivnit složení střevní mikrobioty dětí podáváním chybějících bakterií.
Zdroj:Association Between Breastmilk Microbiota and Food Allergy in Infants
14.02.2022; Holmannová