Mateřské mléko obsahuje rozmanitý mikrobiom, tedy soubor nepatogenních bakterií, které kolonizují trávicí trakt kojence a ovlivňují „vývoj“ jeho vlastního mikrobiomu, v tomto případě střevní mikroflóru.
Mikrobiom v mateřském mléce se u každé matky liší, ale mění se také v průběhu doby kojení. Co za tímto jevem stojí, bylo doposud nezodpovězeno. Je známé, že zastoupení jednotlivých bakterií v lidském střevním mikrobiomu se mění vlivem stravy. Je tomu tak i v případě kojících matek? Mění se mikrobiom v mateřském mléce na základě změn ve stravě? Na položené otázky odpověděly provedené studie.
Byly vytvořeny dvě studie, v první z nich ženy dostávaly po dobu jednoho týdne stravu, kde 60 % denního kalorického příjmu pocházelo z glukózy nebo galaktózy. Ve druhé studii se pak porovnával vliv vysokotučné stravy se stravou vysokosacharidovou.
Po ukončení změny dietního režimu byl ženám odebrán vzorek mateřského mléka, které bylo podrobeno genové a DNA analýze a byla hodnocena funkční kapacita mikrobiomu mateřského mléka, tedy jaké geny jsou u bakterií mikrobiomu „zapínány“ vlivem stravy.
Ukázalo se, že vlivem diety dochází ke změnám jak v zastoupení jednotlivých čeledí a druhů bakterií (např. pokud je přijímáno více sacharidů, je vyšší zastoupení bakterií z čeledi Micrococcaceae a Rothia než v případě vysokotučné diety), tak ke změnám aktivity bakteriálních genů, v případě vysokogalaktózové diety ve prospěch těch, které souvisí s metabolismem, signalizací a pohyblivostí bakterie.
Je tedy patrné, že složení přijímané stravy má dopad na mikrobiom mateřského mléka, což má následně vliv i na mikrobiom kojence.