Nepřetržitě plačící dítě narušuje nejen klid domácnosti, ale také funkce vašeho mozku – způsob, jakým myslíte a děláte rozhodnutí. Studie prováděná v Torontu ukázala, že dětský pláč snižuje pozornost a zhoršuje zpracování podnětů a řešení situací netýkajících se dítěte. Není tedy vhodné věnovat se více činnostem, zvláště těm, které mohou ohrozit zdraví, např. řízení automobilu.
Studie byla prováděna s použitím zvukových projevů dítěte, např. pomocí audioklipů, kde byl nahrán buď dětský smích, nebo pláč, a sledoval se dopad těchto dětských projevů na jednání člověka. Účastníci studie (15 lidí) byli po poslechu vyzváni, aby co nejrychleji identifikovali barvy písma natištěných slov bez toho, aby brali v potaz význam napsaných slov. Při tomto určování byla zaznamenávána mozková aktivita pomocí EEG. V tomto případě se jedná o kognitivní konflikt a jeho zpracování, do čehož se zapojuje hlavně soustředění a udržení pozornosti, což pomůže udělat správné rozhodnutí. Tento proces je při poslechu dětského pláče narušen. V případě, že účastníci poslouchali dětský smích, takové problémy s řešením zadaných úloh neměli. Nejvíce byla v průběhu testu lidí reagujících na dětský pláč ovlivněna levá hemisféra, a to frontální a centrální část.
Dětský pláč vyvolává nejen averzi, v podstatě negativní emoce naslouchajících, ale také „zapíná“ kognitivní kontrolu ‒ rodičovský instinkt – díky které mohou rodiče reagovat na emocionální potřeby dítěte. Pozornost se upírá k jednomu cíli, není roztříštěná, je tedy plně zaměřená na řešení problému dítěte. Rodiče se tedy nemohou soustředit na řešení jiného úkolu. Zdá se, že tento jev je dán evolučně tak, aby plačící dítě zcela upoutalo pozornost rodiče, což se děje automaticky, a je tak důležitou složkou ochrany přežití dítěte.
Zdroj:
http://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0154283