Vystavením dětí prostředí, které není sterilní, jsou v něm i bakterie, pomáhá k vytvoření bohatého střevního mikrobiomu, který má výrazný vliv na imunitní systém.
Je prokazatelné, že děti z vyspělých zemí a měst trpívají častěji na alergie a autoimunitní nemoci než děti z venkovských oblastí a méně vyspělých zemí. Souvislost mezi tímto jevem a střevním mikrobiomem se snažila zmapovat tato studie.
Při studii se sbíraly vzorky stolice od více než 200 kojenců z Finska, Estonka a ruské Karelie, a to 1x měsíčně od narození do 3 let. Ve vzorcích vědci sledovali druhy i množství střevních bakterií.
Ukázalo se, že děti z vybraných zemí mají jiné složení mikrobiomu, např. u estonských a finských dětí převládaly bakteroidy, u ruských vesnických dětí bifidobakterie. Celkově měly ruské děti mikrobiom, který více stimuloval a posiloval imunitní systém. U dětí z Finska a Estonska je mikrobiom velmi „tichý“, imunitní systém spíše tlumí, nevycvičuje jej. Složení mikrobiomu přitom závisí na kontaktu dětí s prostředím, potravou. Děti z Finska a Estonska žily ve více sterilním prostředí, přijímaly i více zpracovanou potravu a byl mezi nimi i vyšší výskyt autoimunitních nemocí, hlavně pak diabetu I. typu a alergií, než u dětí z ruského venkova. Zdá se tedy, že přemíra „hygieny“ a sterility prostředí dětem neprospívá.
Vědci touto studií nekončí, budou se snažit zjistit, proč u městských dětí ve vyspělých státech převažují v mikrobiomu bakteroidy, které imunitní systém spíše tlumí. Hodlají též zařadit do výzkumu děti z dalších zemí a blíže prozkoumat spojitost mezi střevním mikrobiomem a s imunitním systémem spojenými nemocemi.
Zdroj:
http://www.cell.com/cell/abstract/S0092-8674%2816%2930398-1