Kojenà je spojené se snÞenÃm rizika potÞà s dýchánÃm (sÃpánÃm) v Äasném dÄ›tstvÃ. AutoÅ™i zjišťovali, zda tento pozitivnà efekt kojenà pÅ™etrvává. Sledovali 110 jedenáctiletých dÄ›tÃ. Byla provedena spirometrie (hodnotà funkce plic) a zjišťovalo se, zda jsou parametry rozdÃlné mezi kojenými a nekojenými dÄ›tmi. Délka kojenà byla spojená s lepÅ¡Ãmi parametry plicnÃch funkcÃ, napÅ™. FEV1 (objem vzduchu vydechnutý po maximálnÃm nádechu bÄ›hem prvnà vteÅ™iny), FEF (výdechová rychlost), a FEV1/FVC (usilovná vitálnà kapacita, tj. objem vzduchu, který je možné po maximálnÃm nádechu vydechnout).
Nebyly vÅ¡ak rozdÃly mezi difúznà kapacitou a vydechnutým oxidem dusÃku, tj. nebyl rozdÃl ve výmÄ›nÄ› plynů v plicnÃch sklÃpcÃch. Výsledky tedy ukazujÃ, že pozitivnà efekt kojenà na dýchacà cesty pÅ™etrvává i do pozdÄ›jÅ¡Ãch dÄ›tských let.
Zdroj:Â The Role of Breastfeeding on Respiratory Outcomes Later in Childhood
3.5.2022; Holmannová